BABYBOOM Dvacátý pátý prosinec, porodnice, tři páry v očekávání. Emoce by se daly krájet. Jediná zdravotní sestra, která se zdá být o Vánocích na oddělení přítomná, vytváří místo klidu ještě větší chaos. Matky se strachují, těší, fyzicky trpí. Otcové volí vlastní taktiku – někdo panikaří, jiný popíjí, další flegmaticky čeká na výsledek. Děti však zmatek a napětí nijak nezajímá a nebojácně se derou na svět. Tedy… skoro všechny.
Co to znamená mít dítě? A co to s sebou přináší? Jak důležitou roli v tom hraje vztah rodičů? A chcete děti vůbec do dnešního světa přivést? Tragikomedie z porodnice nabízí sondu do prostředí, které by z principu mělo být především radostné a šťastné, ale ne vždycky tomu tak je. Hra mladé slovenské autorky získala 1. místo v soutěži Dráma 2010.
Hořká crazy comedie z porodnice. V Babyboomu si každý divák najde své téma.
– JANA SOPROVÁ, Lidové noviny
Babyboom je ideální titul pro široké spektrum publika, zdaleka nejen žen a matek. Inscenovaný s takovým vkusem a dávkou řemesla, jako se to povedlo Činohernímu klubu, zůstane stabilní součástí repertoáru mnoho sezon.
– MARCELA MAGDOVÁ, Divadelní noviny
Hra se odehrává v nemocnici před porodnickým oddělením. Vystupují tu tři páry, které čekají na porod, a porodní sestra. Hra dlouho působí jako krutá komedie. Její tragičnost se vynořuje postupně, pomalu a nenápadně. To, co je v našem lidském životě tím nejkrásnějším, nejsmysluplnějším božím darem: počít a porodit dítě, všechno to laskavé, přirozené a dobré, se v této hře mění na jakýsi neurotický obchod s city a s pudy, na úsilí využít tuto mezní situaci porodu pro sebe, vydírat toho druhého, vyhrožovat si, útočit, vzbudit pocit lítosti, zničit ho…
– ROMAN POLÁK, předseda poroty soutěže Dráma 2010
ONDŘEJ SOKOL (1971) V letech 1990–1995 studoval herectví a režii na DAMU. Od roku 1996 byl členem souboru Městského divadla v Mladé Boleslavi. Do Činoherního klubu nastoupil na podzim roku 1999, a uplatnil se tu jako herec, režisér a překladatel. V roce 2003 získal Cenu Thálie pro mladého umělce do 33 let a za inscenaci Osiřelý západ dvě Ceny Alfréda Radoka – Hra roku a Talent roku. Za postavu Vikomta de Valmont v Hamptonových Nebezpečných vztazích byl nominován na Cenu Sazky a Divadelních novin. V sezoně 2007/2008 obdržel za režii Syngova Hrdiny západu Cenu Sazky a Divadelních novin. V roce 2014 natočil film Krásno. K jeho dalším režiím pro Činoherní klub patří Americký bizon (2015), Kati (2016), Sopranistky (2019) nebo Linda Vista (2021).
ČINOHERNÍ KLUB „Zakladatelé Činoherního klubu Ladislav Smoček a Jaroslav Vostrý žádný velký program, manifest, záměrně nezformulovali ani v počátcích svého divadla. Na začátku byla zdánlivě prostá teze, kterou Vostrý utvořil podle svého předchozího pozorování divadla v roli divadelního kritika: Objevování hereckých možností je objevováním možností člověka. Ukázala se v průběhu času natolik úplná, že její stopy nacházíme ve všech zdařilých i méně zdařilých – inscenacích Činoherního klubu dodnes,“ napsal k padesátiletému výročí této scény Jan Kolář. V čele divadla vystřídal letos dlouholetého šéfa Vladimíra Procházku Tomáš Suchánek, ke kmenovým režisérům patří Ladislav Smoček, Martin Čičvák a Ondřej Sokol. Ten byl v posledních letech také uměleckým šéfem, v této funkci ho vystřídal herec Martin Finger. Na jevišti divadla působila či působí plejáda přeních českých herců, bez nároku na úplnost jmenujme Ivanu Chýlkovou, Libuši Šafránkovou, Josefa Abrháma, Petra Čepka, Jiřího Hrzána, Jana Kačera, Jiřího Kodeta, Pavla Landovského, Petra Nárožného, Josefa Somra, Ondřeje Vetchého.
