FRAGMENT „Naše hra se jmenuje Fragment. Jedná se o fragment třetího dějství hry A. P. Čechova Tři sestry, o scénu nočního požáru. A v jejím středu, jakoby pod lupou, Olga, nejstarší ze tří sester. V tomto Čechovově dramatu je napětí, vzrušení, strach a zápas. Zápas nepříliš úspěšný, možná beznadějný – stejně jako veškerá snaha Čechovových postav vyhrát nad osudem, který jim nedovolí zachránit višňový sad, stát se spisovatelem nebo odjet do Moskvy. Jsou odsouzené k neúspěchu. Jediné, co jim zůstane, jsou vzájemné vztahy, utrpení a osamělost. Čechovovi nejde o výsledek, ale o samotné snažení a tužby – a to je také to, co nám činí jeho hrdiny tak blízkými a drahými. Možná si položíte otázku, proč jsem neinscenoval celou nádhernou hru Tři sestry. Mám následující vysvětlení: Když stojím před slavným obrazem, zajímá mě zkoumat jeho nejmenší části možná dokonce více než jeho celek, protože tam, jako v kapce vody, najdu individualitu umělce. (…) A protože podle mého názoru Čechov není pomalý a apatický, ale velmi energický, jasný a dokonce divoký, scéna požáru je pro mou hru nejlepší. Jen se dívejte. Možná budete s těmito lidmi, kterým se nedaří ochránit sebe, svou lásku a domov, soucítit, možná se do nich zamilujete.“ Dmitrij Krymov
Inscenace připomíná cestu bludištěm – jakmile divák „přivykne“ ději, prostředí a rytmu herecké akce na jevišti, ve vteřině se vše změní a rozehrává se nová situace v novém prostředí a v novém rytmu.
– VĒSMA LĒVALDE, lotyšská divadelní kritička
Fragment divákům přináší silný estetický zážitek a zároveň jim umožňuje sledovat budování a následné boření scénických obrazů vycházejících z Čechova, avšak podaných Krymovovým nezaměnitelným rukopisem. Jednotlivé scény připomínají dějiny západního umění, do kterých vstupuje moderní doba nikoli formou konkrétních faktů z novinových titulků, ale prostřednictvím emocí, atmosféry a předtuchy blížící se zkázy.
– IEVA TMONAVIČIŪTĖ, litevská divadelní kritička
Soubor Klaipėdos Dramos Teatras nabízí nejen silnou inscenaci, ale také prostor pro režisérskou osvětu. Úspěch inscenace Fragment není náhoda, ale zasloužený výsledek režisérova umu a divadelní zážitek pro diváka.
– AUŠRA KAMINSKAITĖ, litevská divadelní kritička
DMITRIJ KRYMOV (1954) Po studiu na Škole-Studiu MCHATu v Moskvě začal pracovat v Divadle na Malé Bronné, kde se jako scénograf podílel na inscenacích svého otce, režiséra A. V. Efrose. Jako divadelní výtvarník spolupracoval na více než stovce moskevských inscenací v Divadle Mossovětu, Divadle na Tagance, Divadle V. Majakovského, Divadle K. S. Stanislavského, Divadle N. V. Gogola, Divadle M. N. Jermolovové a dalších. Od roku 2002 byl Dmitrij Krymov pedagogem na Ruské akademii divadelního umění GITIS, kde vyučoval scénografii. V roce 2014 podepsal otevřený dopis pracovníků v kultuře, odsuzující anexi Krymu. V roce 2018 byl z GITISu přinucen odejít.
V roce 2004 založil se studenty v bývalém Vasiljevově divadle s názvem Škola dramatických umění vlastní experimentální laboratoř – Laboratoř Dmitrije Krymova. Inscenace, které režíroval, byly uvedeny na prestižních mezinárodních festivalech v Rakousku, Velké Británii, Německu, Gruzii či Polsku (na festivalu Divadlo hostovala jeho inscenace Bez věna v roce 2019), získaly několikrát cenu Zlatá maska za nejlepší inscenaci sezóny a byly oceněny i na mezinárodních festivalech.
Začátkem roku 2022 pracoval Krymov ve Filadelfii, kde měla mít ve Wilma Theater v únoru premiéru jeho inscenace Višňového sadu. Po ruském vpádu na Ukrajinu invazi odsoudil a odmítl se vrátit. V dubnu 2022 získala jeho inscenace Mozart. Don Juan. Generální zkouška, kterou nastudoval ve Fomenkově divadle, Zlatou masku. Krymov požádal jednoho ze svých herců, kteří zůstali v Moskvě, aby ji věnoval šéfredaktorovi nezávislého deníku Novaja gazeta. V témže roce byly jeho inscenace (až na dvě výjimky, u nichž zmizelo jméno režiséra) staženy z repertoáru. V říjnu 2022 Krymov oznámil otevření svého nového studia v New Yorku Krymov Lab NYC.
KLAIPÉDOS DRAMOS TEATRAS Oficiálně bylo otevřeno v roce 1946 jako Klaipėdos muzikinės komedijos teatras, kde se hrálo divadlo činoherní i hudební. V roce 1949 bylo přejmenováno na Klaipédské hudebně dramatické divadlo, od roku 1951 na Klaipédos dramos teatras – Činoherní divadlo Klaipéda. Dnes zde kromě předních litevských režisérů hostují oceňovaní zahraniční tvůrci (Mara Kimele, Elmārs Senkovs, Jan Klata, Michał Borczuch aj.). Od roku 2017 divadlo pořádá mezinárodní divadelní festival TheATRIUM, který se koná každoročně v květnu a červnu.
