JEJÍ PASTORKYŇA Klasické realistické drama o zhrzené lásce a utajeném dítěti je v nové interpretaci Slováckého divadla ryze současnou tragédií vášně a pokrytectví, zasazenou do dnešního světa a převedenou do současného nářečí ze slováckého Bánova. Jitka Hlaváčová byla za roli Kostelničky nominována na Cenu Thálie. Kostelnička se po smrti svého muže ujme Jenůfy, jeho dcery z prvního manželství. Ač dcera nevlastní, tedy její pastorkyňa, začíná Jenůfa opakovat Kostelniččinu životní pouť. Kostelnička, „vynikavá ženská“, se v mládí vášnivě zamilovala do místního marnotratníka a v manželství s ním pak zakusila očistec. Podobně vzplane také Jenůfa – k lehkovážnému Števovi – a otěhotní. Jenůfu však již dlouho miluje Števův nevlastní bratr Laca. Laca Jenůfu z žárlivosti poraní na tváři a udělá jí jizvu. Zatímco Števu přestává zohavená Jenůfa zajímat, Laca ve své lásce vytrvá. Kostelnička cítí příležitost: může Jenůfě zajistit legitimní postavení po Lacově boku. Ale je tu to Števovo dítě…
Výtvarná koncepce Evy Jiřikovské umísťuje dějiště do otáčivého skleníku, zprvu se na jevišti lisuje jablečný mošt, všichni jsou v černém, převažuje gumový materiál. Režie pak výrazně využívá skládací žehlicí prkno, pomocí něhož se kostelničce daří z obytného prostoru vystrnadit zvědavou rychtářku. Do drtivé atmosféry (mrtvé děcko – hračka se pohupuje jako memento v modře nasvíceném roztoku) vnášejí bizarně problematickou živost bodrý rychtář (David Vaculík), který si rád přihne, a jeho dcera Karolka (Michaela Krajčová). Ta se odlišuje od ostatních svým slavnostně stříbřitým šatem a přichází pogratulovat Jenůfě a Lacovi k chystané svatbě, představuje však v této situaci kvintesenci nepatřičnosti. Strhující inscenace nemá hluchá místa a rovněž představitelé menších rolí zvládají své party bezchybně.
– JAN KERBR, Lidové noviny
MICHAL ZETEL (*1981) vystudoval JAMU v Brně, obor činoherní režie. Podílel se na založení Divadla Tramtarie v Olomouci a založil brněnský Buranteatr. Se Slováckým divadlem spolupracoval od roku 2012 a v letech 2015 až 2020 zastával funkci ředitele. Roku 2022 tu režijně připravil oceňovanou adaptaci Čechovových Tří sester. Je docentem na JAMU, kde vede ateliér muzikálového herectví a působí jako proděkan pro uměleckou činnost, od nové sezony je uměleckým šéfem Horáckého divadla v Jihlavě.
SLOVÁCKÉ DIVADLO UHERSKÉ HRADIŠTĚ opakovaně přesahuje svou působností význam regionální scény. Od 1. ledna 1990 působil dlouhých 25 let jako umělecký ředitel divadla herec a režisér Igor Stránský. S divadlem spolupracovali významní režiséři: J. A. Pitínský, Oxana Smilková, Zdeněk Dušek, Radovan Lipus, Radek Balaš, Zoja Mikotová, Martin Františák, Jakub Maceček, Dodo Gombár, Anna Petrželková a další. Od roku 2015 do roku 2020 zastával funkci ředitele divadla režisér Michal Zetel. Ten pokračoval ve spolupráci se zavedenými režiséry (Martin Františák, Jakub Maceček, Anna Petrželková), současně však přivedl nové, kteří doposud ve Slováckém divadle nepracovali: Šimona Cabana, Lukáše Kopeckého, Lindu Keprtovou, Romana Groszmanna, Michala Skočovského a další. Od roku 2020 je uměleckým šéfem jmenován režisér Lukáš Kopecký.
