Na Větrné hůrce

Emily Brontë

DIVADLO J. K. TYLA, Plzeň, CZ
  • 10. 9.2026
    12:0014:20
    Velké divadlo

Představení trvá 140 min vč. 1 přestávky

Režie
Jakub Šmíd

DRAMATURGIE
Klára Špičková

Výprava
Petr Vítek

HUDBA
David Hlaváč

Překlad předlohy
Květa Marysková

Divadelní adaptace
Jan Mikulášek, Marta Ljubková

Úprava
Jakub Šmíd, Klára Špičková

LIGHTING DESIGN
Karel Šimek

OBSAZENÍ

Heathcliff Matyáš Darnady

Catherine, Cate Klára Kuchinková

Edgar Libor Stach

Isabell Eliška Vocelová

Hindley Vladimír Pokorný

Nelly Zuzana Ščerbová

Joseph Zdeněk Hruška

Francis Nicole Tisotová

Hareton Petr Urban

Linton Matyáš Greif

V inscenaci se používají tabákové výrobky.

Premiéra
14. června 2026

NA VĚTRNÉ HŮRCE Nové zpracování skandálního románu Emily Brontë ve vizuálně a myšlenkově působivém režijním výkladu mladého českého režiséra Jakuba Šmída, který patří k nejlepším českým divadelním tvůrcům současnosti. V inscenaci Na Větrné hůrce vytvořil režisér ve spolupráci s dalším pozoruhodným českým umělcem, scénografem Petrem Vítkem, scénickou báseň o nenávisti, nenaplněné lásce a touze milovat. Vedle svébytného režijního vidění vyniká Šmíd také detailní a přesnou prací s herci. A právě vynikající a nevšední herecké výkony jsou další pozoruhodnou kvalitou této inscenace, která zaznamenala velký ohlas nejen u divadelní kritiky, ale především u diváků.

Inscenace Na Větrné hůrce je nejen příběhem vášně a nenávisti, zasazeným v drsné nehostinné krajině. Skrývá řadu současných témat. Mimo jiné nepřijetí člověka z jiné etnické skupiny, rivalitu, závist, touhu po pomstě a souboj s vlastním egem. Ale také téma hledání sebeurčení ženy v převážně mužském světě. A v postavě Hindleyho syna Haretona, jemuž ­Heathcliff ze msty a pravděpodobně kvůli svým vlastním pocitům outsiderství odpírá vzdělání, je pak ukryt mimořádně palčivý problém dneška: frustrace z nedostatku vzdělání a neúspěchu, která se ve společnosti předává a řetězí jako mor.
MICHAELA SVOBODOVÁ, Česká televize

Jakub Šmíd, který režíroval dramatizaci Větrné hůrky, je režisér s mimořádným výtvarným cítěním, jeho styl je výrazně vizuální, opírá se o dokonalý světelný design a hudbu, invenčně střídá žánrové polohy a zároveň umí přesně vystavět a herecky naplnit mizanscénu. To vše má nejspíš původ i v tom, že vystudoval herectví na JAMU a režii na FAMU. (…) V posledních letech se etabluje v kamenných divadlech. Sérii úspěšných režií zahájil před dvěma lety v Laterně magice inscenací Nezvalovy poemy Valérie a týden divů, následovala Médea v NDM, Vlastenci v ND Brno. Na všech je vedle něj podepsaný scénograf Petr Vítek, oba umějí výjimečně zacházet s prostorem, výtvarným znakem a nezvyklými dekoracemi. Známému příběhu, který se odehrává v dramatické krajině yorkshirských vřesovišť, vtiskl živou a moderní podobu. Výtvarné řešení zaujme od první chvíle svou nápaditostí a dynamickým výrazem a tím, jak originálně „čte“ v textu a umí jeho atmosféru vystihnout zajímavou symbolikou.
JANA MACHALICKÁ, Divadelní noviny

JAKUB ŠMÍD (1984) je český režisér, který se ve své tvorbě zaměřuje na současné interpretace klasických děl. Po studiu činoherního herectví na JAMU získal angažmá v Divadle Husa na provázku. Zahrál si zde třeba Shakespearova Macbetha (Smím prosit, Lady? Macbeth.; režie Martin Huba), Adolfa Eichmanna (Evangelium sv. Lukáše; autor a režie Jan Antonín Pitínský) či Gaňu (Kníže Myškin je idiot; režie Vladimír Morávek; v rámci projektu Sto roků kobry). Poté vystudoval pod vedením Věry Chytilové a Bohdana Slámy obor filmová režie na FAMU. Jeho bakalářský film Neplavci získal Cenu Magnesia za nejlepší studentský film roku 2011. Absolventský film Amanitas byl na stejnou cenu nominován v roce 2015. Debutoval celovečerním filmem Laputa. Druhý film Na krátko vznikl na základě adaptace knihy Zmizet Petry Soukupové. Film měl mezinárodní premiéru v hlavní soutěži přehlídky Cinekid Festival v Amsterodamu. S divadelní režií začal v roce 2015 inscenací Noc tribádek v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. V letech 2017–2023 byl uměleckým šéfem vinohradského Divadla D21, kde režíroval například inscenace Utrpení mladého Werthera, Válka s mloky, Král Ubu, Zločin a trest, Pěna dní a další. Vedle své domovské scény spolupracoval s kladenským Divadlem Lampion (Malý strom, Případ Edward), s Městským divadlem Kladno (Anna Karenina) nebo s Městskými divadly pražskými (Posedlost). Od září 2023 je režisérem na volné noze a jeho první režií v nové pozici se stala Valérie a týden divů, kterou připravil pro soubor Laterna magika na Nové scéně Národního divadla. V dubnu 2024 měla premiéru jeho kritikou vysoce oceňovaná inscenace Médei v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě. Na Mezinárodním festivalu Divadlo se roku 2025 uvedl oceňovanou inscenací Vlastenci z Národního divadla Brno.

ČINOHRA DIVADLA J. K. TYLA Soubor tvoří stabilní tým herců, kteří dlouhodobě utvářejí jeho styl, výraz a atmosféru. Najdeme mezi nimi výrazné osobnosti s dlouholetou praxí i mladší generaci, která přináší nové impulzy, témata a energii. Repertoár souboru zahrnuje klasické české i světové hry, dramatizace literárních děl i současné texty reagující na aktuální společenské otázky. Soubor pravidelně spolupracuje s různorodou škálou režisérů – od těch, kteří se zaměřují na tradiční psychologické herectví, až po tvůrce hledající moderní, vizuálně výrazné nebo fyzicky orientované divadelní formy. Díky této dramaturgické šíři vznikají inscenace určené jak divákům, kteří preferují klasické pojetí, tak těm, kdo vyhledávají experiment či aktuální výpověď. Soubor se aktivně věnuje také práci s mladým publikem, na které cílí svým repertoárem, ale také edukačními programy. Divadlo Josefa Kajetána Tyla je čtvrtým největším divadlem České republiky. Pro své město Plzeň a celý západočeský region představuje toto divadlo hlavní kulturní centrum, které spojuje bohatou českou divadelní tradici s moderním přístupem a je pro obyvatele města a regionu přirozeným prostorem k setkávání s uměním. V rámci České republiky je vnímáno jako významná regionální scéna s bohatou historií, vysokými ambicemi a stabilní kvalitou.