Noční můry s čápem marabu

NOČNÍ MŮRY S ČÁPEM MARABU Roy Strang leží v kómatu. Bez možnosti komunikovat s vnějším světem se zanořuje stále hlouběji dovnitř sebe. Jeho sny jsou dobrodružné jako lov dravé zvěře v Africe i tísnivé jako život nevinného chlapce uprostřed džungle edinburského předměstí. Nad všemi surreálnými vizemi se však čím dál zřetelněji vyjevuje skutečná podoba znepokojivých událostí jeho nedávné minulosti plné násilí, frustrace, rváčství, a především hluboké viny. Noční můry s čápem marabu, jedno z nejtemnějších a nejkomplikovanějších děl Irvina Welshe, klade skrze jeho typicky drsný, a přesto objevný jazyk zneklidňující i záludné otázky. Jaké podoby na sebe může brát kolotoč krutosti ve světě, jehož hlavním zákonem je právo silnějšího, kde je jediným zdrojem opojení vášnivá brutalita a pro slova jako lidskost nebo odpuštění není místo. Čáp marabu je šeredný, zákeřný a zrůdný dravý pták, živící se zejména plameňáky. Neváhá požírat vejce nebo mláďata, ve svém lovu i nakládání s kořistí se uchyluje k nepředstavitelně bestiálním taktikám. A lidé? Co by se dalo říct o nich?

 Ráliš se v Nočních můrách s čápem marabu rozhodl ohledat limity explicitního násilí na divadelní scéně – a udělal to skvěle. (…) Násilí se zkrátka odehrává nepřímo. A přece křik, slova, gesta, napětí svalů stupňují divácký prožitek na maximum. Je to trýznivě nepříjemné. Ale nepřijatelné? Brutalita v inscenaci eskaluje paralelně s křehkostí situace. Význam násilí se tak proměňuje a s tím i jeho efekt. Násilí tu nabývá niterné podoby prvotní touhy po pomstě coby nezvládnutého citu.
JOSEFÍNA FORMANOVÁ, A2

Režisér Ráliš mluví v rozhovoru, jenž je k přečtení v programu k inscenaci, o možnostech zkoumání násilí v divadle. V Nočních můrách s čápem marabu dokazuje, že je toho schopen bez doslovného naturalismu, ale o to mrazivěji.
VOJTĚCH VOSKA, Nadivadlo

TOMÁŠ RÁLIŠ (1997) Režisér a dramatik oceněný titulem Talent roku 2023 v Cenách divadelní kritiky, absolvent režie na KČD DAMU. Ve své tvorbě se zaměřuje na adaptace literárních děl s důrazem na psychologickou hloubku a experimentální formu. Noční můry s čápem marabu představují jeho první spolupráci s divadlem MeetFactory. V roce 2020 se svou hrou Bezpečnostní pásy zvítězil v dramatické soutěži pořádané Vaclav Havel Library Foundation, New York. S tímto oceněním byl spojen stipendijní pobyt v USA a stáž na newyorské Tisch School of the Arts. V témže roce získal třetí cenu v International One-minute Play Contest pořádané Univerzitou v Lublani, resp. její fakultou AGRFT. Během druhého ročníku dramatické dílny A studia Rubín Autor v domě napsal dvě divadelní hry: Sorex a 20/21. Jako autor krátkých próz spolupracuje také s Českými centry. Věnuje se psaní pro rozhlas a tvorbě písňových textů. Spolupráce s Českým rozhlasem začala rozhlasovou hrou o youtuberingu a influencerství Sleduj! v režii Ondřeje Štefaňáka. Opakovaně byl oceněn v soutěži o Cenu Evalda Schorma. V roce 2023 získal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy pro vynikající studenty a absolventy za své skvělé studijní výsledky a řadu úspěchů na poli divadla, kterých dosáhl nejen svými původními hrami.

MEETFACTORY je neziskové mezinárodní centrum současného umění, založené v roce 2001 umělcem Davidem Černým. V důsledku povodní v roce 2002 bylo nutné opustit původní prostory v Praze-Holešovicích a projekt byl vzkříšen o tři roky později ve smíchovské průmyslové budově, ve specifickém prostoru mezi dálnicí a aktivní železniční tratí. Program byl spuštěn po rozsáhlé rekonstrukci v roce 2007 a v současnosti v něm působí čtyři spolupracující dramaturgie: galerie, rezidenční program, hudba a divadlo.