Paní Dallowayová

PANÍ DALLOWAYOVÁ „Paní Dallowayová je vládkyně malých rozhodnutí v ženském světě, na nichž spočívá váha kosmu. Je pozorovatelkou mikroudálostí a odstínů, které ostatním zůstávají ukryty, jsou mimo jejich rozlišovací schopnost, protože je k životu nepotřebují. Ale právě za těmito zanedbatelnými drobnostmi se zjevují těžko postřehnutelné druhotné zákonitosti světa,“ popisuje hrdinku románu Virginie Woolfové spisovatelka Bianca Bellová. Křehký, impresionistický román Paní Dallowayová se neopírá o příběh, ale nabízí ponor do nekonečných zákrut lidské mysli. Vzpomínky, pocity a přítomnost se vrství na sebe a tok času je zachycen na pozadí jednoho pomalého červnového dne. Clarissa Dallowayová chystá večírek. Řekla, že květiny obstará sama. Teď, když už ji nečekala ani svatba, ani děti, měla prapodivný pocit, že je neviditelná, neviděna, neznámá. Inscenace Anny Klimešové pojednává o strachu z času a fenoménu neviditelných žen. V poklidném tempu a na více scénografických úrovních vrství tenké dějové linky, prostupování vnějšího světa s vnitřním a především imprese. Kombinace přímé mluvy, zvukového záznamu i mikroportů jsou divadelním ekvivalentem pro valéry mezi objektivním vyprávěním a vnitřním monologem. Ztišený, hypnotický rytmus inscenace, zbavený dramatických hrotů, přesně vystihuje sirupovitost, až nehybnost bezedného okamžiku.

Soubor Divadla Na zábradlí se v inscenaci Paní Dallowayové představuje ve špičkové kondici. Způsob, jakým herci vytvářejí postavy, je analogický tomu, jak se autorka před sto lety pokusila specifickou literární formou nahlédnout do nitra svých románových hrdinů a objevit pro čtenáře meandrující proud jejich vědomí. Bezprostřední, nejvnitřnější pocity se asociativně propojují s těmi, které postavy zažívaly někdy v minulosti a jež se vynořují v jejich vzpomínkách. Zároveň se ovšem každý stává pozorovatelem sebe sama, vypravěčem svého příběhu, nahlíží se a popisuje jakoby nezúčastněně, zvenčí. (…) Mnohovrstevnatá struktura, jež se snaží přiblížit složitou „anatomii“ lidského vnímání, přitom v inscenaci působí naprosto přirozeně a běžný divák si ji ani neuvědomí, je pouze fascinován silnou atmosférou a neobvyklou plasticitou hereckých výkonů.
MARIE RESLOVÁ, Divadelní.net

Klimešové a Součkové inscenace nepřímo navádí k čemusi jako vzájemná citlivost, k uvědomění si, že vevnitř se druhému odehrává něco podobně živého, bohatého a rozporuplného jako nám a že do druhých zároveň nevyhnutelně otiskujeme své nynější rozpoložení. (…) Klimešové Paní Dallowayová, prodchnutá silně melancholickou atmosférou nabourávanou ironickým pohledem současnosti, vede diváka spíše na úrovni pocitů prožít na několik způsobů jediný den v životě člověka, (…) v němž je obsažena celá existence. Žádné symetrické žárovky, ale poloprůhledný obal.
ESTER ŽANTOVSKÁ, Svět a divadlo

 Inscenací potvrzuje herecký soubor Divadla Na zábradlí svoji prvotřídní kondici. Paní Dallowayová je na koncentraci sice velmi náročná, zato ohromující podívaná. Brilantně oživuje téměř sto let starou předlohu, kterou předává s děsivou aktuálností. Závdavkem jí je herecké mistrovství.
MARCELA MAGDOVÁ, Aktuálně.cz

ANNA KLIMEŠOVÁ (1990) je česká divadelní režisérka, která ve své autorské tvorbě propojuje profesionální a komunitní umění. Divadlo vnímá jako prostor pro společné setkání, sdílený zážitek a kolektivní tvorbu. Její inscenace často zkoumají témata paměti a její ztráty, mezigeneračního předávání emocí, rozhodování, touhy po změně či vztahu ke krajině a identitě. Vystudovala obor Divadlo a výchova na JAMU v Brně se zaměřením na práci s neprofesio-nálními herci. Během stipendijního pobytu na Universität der Künste v Berlíně rozvíjela svůj autorský přístup, který dále prohloubila během studia režie na KALD DAMU pod vedením Jiřího Havelky. Spolupracovala s řadou významných divadelních scén, včetně Divadla Na zábradlí, Národního divadla, Městských divadel pražských, Divadla Husa na provázku, Divadla Minor, platformy Terén, Landestheater Niederösterreich nebo pražského prostoru Vzlet. Společně s Petrem Erbesem stojí v čele souboru Zapětdvanáct (11:55). Je spoluzakladatelkou experimentálního kolektivu 8lidí, který se věnuje performativním a mezižánrovým projektům. Pochází z Krkonoš, kde založila komunitní kulturní platformu Horní Maršov – Otevřené muzeum. Ta propojuje místní obyvatele s umělci – landartisty, ilustrátory i divadelníky – a vytváří prostor pro vznik komunitních divadelních projektů. Pro její rukopis je typická vysoká míra imaginace, asociativní proud i osobní vklad v podobě témat. Mezi její práce z poslední doby patří například Pozdravuju a líbám vás všecki (Husa na provázku, 2023), O Pavlovi (Divadlo Na zábradlí, 2023), Deklarace závislostí (Masopust, 2023), První rána kapitána (11:55, Vzlet, 2023), Ještě chvilku (Činohra Národního divadla, 2024), Yetti (Naivní divadlo Liberec, 2024) a Paní Dallowayová (Divadlo Na zábradlí, 2025). V současné době připravuje autorskou podobu Tartuffa pro Slovenské komorní divadlo v Martině.

DIVADLO NA ZÁBRADLÍ Tradice Divadla Na zábradlí je podepřena působením řady významných osobností – divadlem mimo jiné prošel Václav Havel, Ivan Vyskočil, Jan Grossman, Evald Schorm či Petr Lébl. Od svého vzniku hrálo Divadlo Na zábradlí významnou roli ve společensko-kulturním kontextu země, vznikla zde řada inscenací, která reprezentovala Českou republiku i v zahraničí a působila tu a působí plejáda významných hereckých osobností. Od sezony 2013/2014 stojí v čele divadla Petr Štědroň, Dora Štědroňová a Jan Mikulášek, jejichž směřování inklinuje k nepravidelné dramaturgii a k autorskému divadlu. Po úspěšné rekonstrukci v roce 2017 pokračuje Divadlo Na zábradlí plně ve své tvorbě doprovázené diváckou i kritickou úspěšností svých tvůrčích počinů. V sezoně 2023/24 získala Anežka Kubátová za roli manželky Pavla Juráčka Dani Horákové v inscenaci O Pavlovi Cenu divadelní kritiky i Divadelních novin. V uplynulé sezoně získali Cenu Thálie Kateřina Císařová (za roli Káti Maslovové ve Vzkříšení) a Miloslav König (za roli Michela Houellebecqa ve Veřejných nepřátelích). Kromě intenzivní tuzemské hostovací činnosti se zároveň podařilo uskutečnit řadu zahraničních zájezdů po celé Evropě (Velká Británie, Kolumbie, Německo, Francie, Polsko, Maďarsko, Slovensko aj.).