PUTOVÁNÍ DOBRÉHO HANSE BÖHMA EVROPOU Doma sice mluví Hans Böhm francouzsky, německy a česky, protože rodiče i služky pocházejí z různých jazykových prostředí. Ale na táboře, kam rád jezdí, mu říkají, že nejlepší jsou Němci a ostatní jsou podřadní. A má tam nejlepší kamarády, hlavně Karla. Dokonce spolu hrají v kapele! Mladistvý sudetský Švejk musí do války a v hlavě má pořádný maglajz. Jenže doba je neúprosná – musí se rozhodovat teď hned. A jeho rozhodnutí mohou znamenat život nebo smrt pro něj i pro lidi, které potkává. Ještěže umí jazyky! Hlavně češtinu! Takový nesvětový jazyk a může pomoci uniknout o vlásek zajetí a smrti… Ne-hrdina z malé obce na západě Čech (Holýšov) se prodírá válečnou střední Evropou a ani po válce se jeho situace nepřestává komplikovat… Co nás formuje? Čeho jsme schopni vedeni pudem sebezáchovy? Jak silné jsou naše vnitřní mravní imperativy?
Předlohou k inscenaci se staly rozhovory, které vedl Jan Jeňýk Valeš z Holýšova, nadšenec, který se dlouhodobě zabývá lokálním místopisem. Zaznamenal (a do značné míry ověřil) řadu příběhů místních rodáků, včetně českých Němců. Mezi nimi byl také velice spletitý a neuvěřitelný příběh Huberta Otta, který pocházel z mnohojazyčného prostředí. Tvůrčí tým probíral témata tohoto příběhu nejprve se studenty, tedy cílovou diváckou skupinou, a poté příběh adaptoval pro Divadlo Alfa. Inscenace získala v roce 2021 na pražském Přeletu nad loutkářským hnízdem cenu Erik a na festivalu Skupova Plzeň 2022 ceny dvě: Petra Kosová a Tomsa Legierski za autorsko-režijní koncept a Karel Czech za scénografii. V roce 2022 byla také nominována na Cenu Divadelních novin.
Režisér Tomsa Legierski a dramaturgyně Petra Kosová se nechali inspirovat skutečným životním příběhem sudetského Němce Hanse Böhma, pocházejícího z multikulturního prostředí. Jeho matka byla dcerou belgického ředitele sklárny a otec německý hajný. Služebnictvo mluvilo česky a ve škole se Hans učil angličtinu a latinu. V příběhu se pohybuje válečnou Evropou a čelí zásadním morálním dilematům. Téma silně rezonuje v podrážděném prostředí současné Evropy a nutí diváky myslet. Loutky z polosyrového dřeva podtrhují motiv podprahové potřeby najít znovu kořeny obyčejné lidské pospolitosti. Končetiny loutek nejsou napevno svázány s těly, a tak dávají hercům svobodu k prostorové fantazii. Tělesné vlastnosti loutky se mění, aniž by ztratila svůj charakter. Inscenátoři tím zvyšují flexibilitu loutek při práci s gesty. Efektu je využíváno s mírou a v zájmu vyšší emocionální působivosti.
– LUDĚK HORKÝ, Divadelní noviny
Zprvu to působí vlastně docela jednoduše a nenápadně, ale postupně z toho vyroste velkolepý portrét děsivé doby a výpověď o tom, kde hledat naději – a to díky tomu, že režisér Tomsa Legierski s celým svým týmem dobře ví, co, komu a proč chce vyprávět. Příběh o potřebě tolerance a nebezpečí všech možných nacionalismů a jiných apriorně škatulkujících ideologií je dnes vysloveně zapotřebí.
– MICHAL ZAHÁLKA, Loutkář
Suverénní zacházení s materiálem, ale i neokázalé minimalistické herectví loutkoherců z Alfy jsou spojeny s hravostí, něžnou poetikou a vtipem. Z inscenace vyplývá především poselství, že dějiny chystají lidem mnohem absurdnější životní osudy, než si jakýkoli fabulátor dokáže vymyslet.
– JANA SOPROVÁ, Divadelní noviny
TOMSA LEGIERSKI (1982) Režisér, herec, mim, performer. Absolvent bakalářského studia na HAMU, obor pantomima. Vystudoval KALD DAMU, obor režie, pod vedením Josefa Krofty a Jiřího Havelky. Dlouhodobě vede pantomimické dílny a workshopy u nás i v zahraničí. Působí jako pedagog na KALD DAMU. V plzeňském Divadle Alfa hostoval poprvé jako režisér inscenace ALFA farma (2018), která se vzdáleně inspirovala dílem G. Orwella, především jeho antiutopickým románem Farma zvířat z roku 1945. V roce 2020 nastoupil do Alfy jako kmenový režisér. Nastudoval tu zatím inscenace Spáčka a vřeteno, Pohádky z Ošemetna, O třech synech, Putování dobrého Hanse Böhma Evropou, Pádístepí, náčelník Bizonů a naposledy pohádku O zlaté rybce. V roce 2022 režíroval v rámci česko-polské koprodukce inscenaci The Simulator v polském Białystoku. Kromě Alfy působí také jako herec a režisér ve Studiu Damúza (Detektiv Lupa a tajemná věž, Superkluk atd.). Dále hostoval jako herec nebo režisér v pražském Divadle Ponec, Jatka 78 nebo v českobudějovickém Malém divadle. Pravidelně pracuje v letním divadelním workshopu s mentálně postiženými lidmi.
DIVADLO ALFA Divadlo dětí, přímý předchůdce Divadla Alfa, zahájilo činnost v roce 1966 v prostorách Alfy na Americké třídě. V roce 1992 se přestěhovalo do moderní budovy na Rokycanské 7 a přijalo svůj dnešní název. Jeho zřizovatelem je město Plzeň. Divadlo se obrací k široké divácké obci, od dětí z mateřských školek po dospělé. Po řadu let stál za nezaměnitelnou autorskou poetikou Alfy režisér Tomáš Dvořák a výtvarník Ivan Nesveda. Na začátku roku 2020 je vystřídali režisér Tomsa Legierski a dramaturgyně Petra Kosová. Soubor divadla absolvoval víc než stovku zahraničních zájezdů, s jednou ze svých nejúspěšnějších inscenací, Třemi mušketýry, hostoval několik týdnů v Japonsku a Saúdské Arábii. Letos se opět chystá do Japonska a na přelomu roku do Hongkongu. Divadlo Alfa je též spolupořadatelem loutkářského festivalu Skupova Plzeň.
