TRÓJANKY Euripidovy Trójanky. Kdy, když ne dnes? S kým, když ne s ukrajinskými ženami?
Příběhy velkolepých hrdinů trójské války byly vytesány do naší paměti, na příběhy přeživších žen zapomínáme. Co všechno skončí, až skončí válka? A co začne? A co neskončí nikdy? Mír nutně nepřinese klid, klid zbraní nutně nepřinese útěchu. Hekaba ztratila 50 dětí, ale co když ztratí i to poslední? Co se stane pak? Pomsta chutná jak ten nejsladší boršč. Postavy trojských žen bez mužů jsou představovány ukrajinskými herečkami bez mužů, neboť se ukázalo, že mají pro ztvárnění Trójanek mimořádný dar. Moderní zpracování klasické tragédie Trójanky a Hekaba v režii Jakuba Čermáka s ukrajinskými umělkyněmi, které v Česku našly dočasný azyl, se nesoustředí na současný vojenský konflikt, ale na oběti války obecně.
JAKUB ČERMÁK (1980) Zakladatel divadelního gangu Depresivní děti touží po penězích (spolu s Martinem Falářem roku 2004) představuje nekonvenčního tvůrce, který dokáže překvapit volbou autorů (de Sade) i formou (vedle standardních inscenací zaútočí na diváky třeba zážitkovou anketou). Nejnovějšími tituly, které Čermák realizoval s Depresivními dětmi, jsou dramatizace prózy Édouarda Louise Kdo zabil mého otce? a vlastní text Očistec si zaslouží každý (o zdravotním chátrání nejmenovaného prezidenta). O originálního tvůrce je ovšem zájem také v kamenných divadlech, v Divadle na Fidlovačce nastudoval Dánskou dívku (podle filmu s transgenderovou tematikou), v Horáckém divadle v Jihlavě Utrpení mladého Werthera, posledním jeho počinem tohoto typu je Hamlet v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích.
DEPRESIVNÍ DĚTI TOUŽÍ PO PENĚZÍCH Nezávislé umělecké těleso, dnes spjaté výhradně s tvorbou Jakuba Čermáka, působí v prostorách Venuše ve Švehlovce na pražských Vinohradech. Soubor tvoří herci pocházející z ochotnického podhoubí a spříznění profesionálové, často špičkoví, které spolupráce s Jakubem Čermákem těší.
