Vzdálenost

VZDÁLENOST 2077. Lidstvo bojuje o přežití, trápí ho ekonomická nejistota a důsledky klimatických změn. Část populace žije v exilu na Marsu. Na Zemi se otec snaží udržet vztah se svou dcerou, která odešla na rudou planetu. Vzdálenost je miniatura ztracená v rozlehlém vesmíru. Tiago Rodrigues prostřednictvím tohoto dystopického, leč nikoli nepravděpodobného scénáře zkoumá důsledky našich rozhodnutí i možnosti komunikace mezi generacemi. Autor staví dva světy proti sobě a představuje si jejich dialog na oběžné dráze jako sérii hovorů na velmi, velmi, velmi dlouhou vzdálenost. Pro tuto příležitost se k němu připojují herci Adama Diop a Alison Dechamps v meziplanetárním uspořádání, jako dvě nebeská tělesa uvízlá každé na své oběžné dráze, která se střídavě přibližují a vzdalují.

 Tiago Rodrigues zvolil formu podobenství bez rozuzlení, pohádky bez šťastného konce, kde science fiction intimity volá po nápravě a otevírá otázky, které se dotýkají budoucnosti lidského druhu (jsme v roce 2077, tedy v ne tak vzdálené budoucnosti…). Vždy přesný Adama Diop vyniká ve více či méně potlačených emocích. (…) Působivý je také výkon Alison Dechamps, která balancuje mezi odhodláním a zranitelností. Dojemná inscenace, která generační konflikty proměňuje ve výzvu k zachování našeho společného dobra.
Agnès Santi, La Terasse

Autor prokazuje vzácnou lidskost, aby mohl zpytovat svět, který zkoumá hranice této lidskosti. Díky talentovaným hercům, charismatickému Adamu Diopovi a vynikající Alison Dechamps, představuje inscenace dojemné a vzácně nadčasové střípky, v nichž nakonec nejde v první řadě ani tak o vesmír, jako spíš o příbuzenské vztahy, smutek a vzpomínky.
Mathis Grosos, L’Œil d’Olivier

 V dystopii, kterou bychom mohli označit za realistickou, přináší ředitel Avignonského festivalu dialog mezi otcem, který žije na Zemi v roce 2077, a dcerou, která odletěla na Mars, aby na pozemšťany zapomněla. Zatímco ona buduje nový svět, on zůstává na částečně zničené Zemi, ale neztrácí naději, že se s ní znovu shledá, a vysílá do vesmíru desítky zpráv. Adama Diop a Alison Dechamps podávají v této dojemné inscenaci, která se těší velkému diváckému ohlasu, skvělé výkony.
Hélène Kuttner, Artcena

TIAGO RODRIGUES (1977) Dramatik a režisér Tiago Rodrigues se v roce 1997, ještě jako student, setkal s belgickým souborem tgSTAN, což ho definitivně utvrdilo ve směřování ke kolektivnímu duchu divadelní tvorby. V roce 2003 spoluzaložil v Lisabonu s Magdou Bizarro soubor Mundo Perfeito a od té doby vytvořil téměř třicet inscenací ve více než dvaceti zemích. Patří mezi ně António e Cleópatra podle Shakespeara, Bovary podle románu Gustava Flauberta, The Way She Dies podle Tolstého Anny Kareniny s tgSTAN a Dans la mesure de l’impossible, hra, kterou napsal na základě rozhovorů s třiceti členy Mezinárodního výboru Červeného kříže a Lékařů bez hranic. V letech 2015–21 vedl Teatro Nacional Dona Maria II v Lisabonu, roku 2023 potom převzal funkci ředitele Festivalu d’Avignon. Tam v roce 2021 nastudoval Čechovovu hru Višňový sad na nádvoří Papežského paláce. V roce 2024 tu měla premiéru jeho inscenace Hekuba, ne Hekuba v provedení Comédie-Française, která byla také k vidění na loňském ročníku plzeňského festivalu. V lednu 2025 měla premiéru jeho autorská inscenace No Yogurt for the Dead v NTGent. Jeho divadelní hry, původně psané portugalsky, vycházejí francouzsky v nakladatelství Les Solitaires Intempestifs a byly přeloženy do devíti jazyků (francouzštiny, španělštiny, nizozemštiny, estonštiny, italštiny, rumunštiny, němčiny, arabštiny a korejštiny).

FESTIVAL D’AVIGNON založil v roce 1947 režisér Jean Vilar. Je jednou z nejvýznamnějších mezinárodních akcí současného scénického umění. Festival se koná ve výjimečném památkově chráněném areálu, jehož součástí je i Papežský palác, a hostí ročně přibližně čtyřicet inscenací, čtení, výstavy, filmy a četné debaty. V průběhu roku festival nabízí rezidenční pobyty pro umělce, iniciativy zaměřené na širokou veřejnost a zájezdy, které zajišťují, že jeho představení jsou k vidění i mimo červenec a po celém světě.