ZA/TÍM NEVIDITELNÁ ŽENA Můžou se i muži stát lidmi? Jsem muž? Co smím? Co nesmím? Co musím? Kdo mi to řekne? Co ze mě může být vidět? Můžu to co cítím uvnitř cítit i navenek? Zkoumáme stereotypy, normy a očekávání které jsme se naučili, které jsme si nechali vnutit, které jsme si vytvořili, které jsme si zautomatizovali a snažíme se je odlupovat. Hledáme, jak toto “odlupování” zpracovat jevištně. Ptáme se, jak komunikovat, abychom nikomu nic nevnucovali, ale zároveň dokázali vyjádřit to co cítíme. Svět kolem nás je takový, jaký si ho uděláme. Jsme za něj zodpovědní. Hledáme na jevišti svět, v němž by měly/i být vidět všechny/všichni takové/takoví, jaké/jací jsou i s jejich emocemi.
Začali jsme četbou knihy Invisible Women: Exposing Data Bias in a World Designed for Men od autorky Caroline C. Perez a brzy po ní přišla kniha The Will to Change – Men, Masculinity and Love od bell hooks. Dva roky jsme se zabývali nejrůznějšími tématy, která byla od průběhu covidu aktuální - uspořádání světa, s ohledem na „menší a slabé“, současná komunikace a její způsoby, představa o ideálu muže, svět jako místo, které je utvořeno jen pro některé z nás, emoční vyspělost… V průběhu celého procesu se budoucí inscenace neustále vyvíjela, protože se neustále vršily další podněty, např. mocenské kauzy na vysokých školách, zveřejněné případy zneužívání. Zůstal původní název a touha najít tvar, který bude nejlépe vypovídat o tom, o čem se často mlčí, protože je to považováno za trapné. O křehkosti, na niž mají právo i muži - ti ovšem tvoří menšinu divadelního publika. (Takže pokud nejste muži a dočetli jste až sem, zamyslete se nad tím, který muž z vašeho okolí by potřeboval trochu křehkosti, a vezměte ho s sebou do divadla!) Experimentujeme s hranicemi toho, co a jak dokážeme v divadle říct, a taky s tím, co ještě je divadlo. Neklademe si žánrové, formální ani výrazové hranice, divadelní tvar chápeme jako svobodné teritorium, kde je možné vše. Dokonce si i beztrestně zaplakat.
– Jiří Šimek, Peter Šavel a Marta Ljubková
Mapou a záznamem vzniku celého procesu je web neviditelnazena.cz
UFFTENŽIVOT Soubor tvoří v současnosti Sára Arnsteinová a Jiří Šimek, jevištní mistr Štěpán Hejzlar a produkční Tereza Tomášová. Na současné nezávislé divadelní scéně se pohybuje od roku 2013. Vytváří ojedinělé projekty na pomezí fyzického divadla, performance, slampoetry a loutek. Jejich inscenace jsou pravidelně uváděny na významných pražských, regionálních i zahraničních scénách a mezinárodních festivalech. Projekt souboru, KEEP CALM (2017) byl v anketě i-divadlo nominován na Nejlepší alternativní inscenaci roku. Sára Arnsteinová se v téže anketě stala vítězkou kategorie Nejlepší ženský herecký výkon roku 2017. V roce 2020 byl soubor nominován na cenu Česká divadelní DNA, a to za jeho činnost a zejména za unikátní přístup k divákům. Od roku 2013 soubor vytvořil 8 autorských inscenací Králíček (2013, DAMU), GoG (2014, Studio ALTA), Loneliness & stuff (2016, Studio ALTA), KEEP CALM (2017, Alfred ve dvoře), Neboj_aneb show tanečníka Jiříka (2018, Cross Attic), Words of Apology (2019, NOD), What’s Happening (2019, Palác Akropolis) a nejnověji This is not a love song (2020, Venuše ve Švehlovce). V roce 2021 se koprodukčně podílel na inscenaci Lucii Kašiarové Mnohodinec. Způsob práce Ufftenživot kombinuje disciplíny, hledá nové cesty scénického vyjádření a posouvá hranice divadla jako takového. Na počátku procesu tvorby vždy stojí téma. Skrze výzkum, improvizace a experimentování postupně krystalizuje forma výsledné inscenace. Charakteristickým rysem tvorby je kromě kombinace vyjadřovacích prostředků (pohyb, slovo, loutky, projekce) i důraz na přítomnost diváka a performera, na jejich vzájemný vztah tady a teď, obnaženost a jednoduchost sdělení. Od března 2020 můžete také pravidelně poslouchat jejich podcast Život on Air.
STUDIO ALTA je multikulturní centrum s image utvářenou dynamickým programem a silnými, trvalými hodnotami. Od roku 2008 je součástí pražské umělecké a kulturní scény. Je to prostor pro učení, rozvíjení nových nápadů i dělání chyb. Místo pro kvalitní prezentace a experimentální počiny. Nabízí bezpečí a útočiště (i když někdy může být v historickém prostoru Invalidovny, současném sídle Studia ALTA, trochu zima).
