ZÁPAS O GENERÁLA Ostravská Komorní scéna Aréna si v sousedním domě otevřela novou, ještě komornější scénu – a její první premiérou se stala inscenace nové hry oceňovaného dramatika Tomáše Vůjtka. Ten vyšel z neuvěřitelného života generála Jana Šejny, komunistického kariéristy, který se proslavil zpronevěrou jetelových semínek. V příběhu o bizarním oportunismu a šíbrovství se zrcadlí dějiny dvacátého století – v ostré zkratce a bezmála kabaretní stylizaci. Nedostudovaný gymnazista Šejna za protektorátu stráví měsíc ve vězení, protože s falešnou legitimací úředníka cenové kontroly vydíral kvůli potravinovým lístkům jednu živnostnici. Po válce vstoupí do komunistické strany a v padesátých letech začne jako politický agitátor budovat svou kariéru v armádě. Po Gottwaldově smrti tvrdě zkritizuje jeho zetě, ministra obrany Čepičku, a přispěje tak k jeho pádu. Stane se oblíbencem Antonína Novotného, jemuž referuje o situaci v armádě, a kamarádem jeho syna. Ačkoli je ve svých čtyřiceti letech nejmladším generálem v republice, jeho nákladný životní styl jej nutí krást, kde se dá. Proslaví se zpronevěrou nedostatkového jetelového semene, která mu vynese přezdívku „semínkový generál“. Když jeho spojenec Novotný podlehne v politickém zápase Dubčekovi, pochopí, že před kriminálním vyšetřováním jej už nikdo nezachrání, a emigruje do Itálie, kde na americké ambasádě požádá o azyl. Novotný se od Šejny marně snaží distancovat, a v konečném důsledku tak přijde i o prezidentskou funkci. Celá aféra se probírá v tisku a v podstatě vede ke zrušení cenzury – jednomu z nejdůležitějších výdobytků „pražského jara“. Národní shromáždění dokonce musí schválit speciální zákon (tzv. „lex Šejna“), aby uprchlého poslance zbavilo mandátu. Pro americkou CIA je Šejna velmi cenným uprchlíkem díky své podrobné znalosti armádního zákulisí i tajných vojenských dokumentů. Dodnes jsou velmi kontroverzní jeho výroky o účasti českých lékařů na pokusech s americkými zajatci v Koreji a ve Vietnamu, které opakoval před výborem amerického senátu i krátce před svou smrtí.
Marek Cisovský ztělesňuje Šejnu 1 s ironickým nadhledem a kuráží, snaží se přesvědčit diváky o své pravdě, ale jeho odvahou postupně začne prostupovat strach, odmítá myšlenku na vězení nebo sebevraždu. A hlavně je tu nejistota z budoucnosti, stáří a smrti: „Poslouchám hlasy, které ve mně sílí. Jsou to moje hlasy. Vím, že se blíží chvíle, kdy navždy umlknou“. (…) Zápas o generála je stylizovaný koncert pro dva hlasy s doprovodem, v němž se odehrává groteskní vzestup a pád „semínkového“ generála Šejny, jak jej líčí sám se svým svědomím. Z dramatu, které zasáhlo do našich dějin a urychlilo nástup obrodného dění roku šedesát osm, dnes už zůstala jen zmínka v historii. Díky důmyslnému textu Tomáše Vůjtka a důrazné režii Ivana Krejčího ve spolupráci s přesným hereckým nasazením vzniklo dílo, které celou záležitost osvětlilo a podalo přesvědčivým a strhujícím způsobem.
– Milan Líčka, i-divadlo.cz
IVAN KREJČÍ (*1966) Po maturitě na SPŠ stavební a následné vojenské službě působil jako redaktor TV 19 Plzeň. V letech 1992–1997 studoval obor činoherní režie na pražské Divadelní fakultě AMU, poté v sezóně 1997/1998 působil jako režisér ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti. Odtud přešel jako režisér a umělecký šéf do Karlovarského městského divadla (1999–2001), moudře se však vrátil do Ostravy, kde vyrůstal ve stejném panelovém domě jako dramaturg Tomáš Vůjtek, s nímž si svého času zasvěceně vyměňovali poznatky o umění a poezii. Jeho první prací v Aréně byla režie Klímovy Lidské tragikomedie v roce 2003, ke které se o třináct let později úspěšně vrátil již jako umělecký šéf. Následovala režie Shakespearova Snu noci svatojánské v roce 2004 – inscenace byla přenesena i do nových prostor Arény u Sýkorova mostu a derniéru měla až v roce 2011. V roce 2013 získal Cenu Marka Ravenhilla za inscenaci S nadějí, i bez ní a v roce 2015 Cenu divadelní kritiky za inscenaci Slyšení. Pod jeho vedením se Aréna stala čtyřikrát Divadlem roku (2013, 2015, 2016, 2017). Uměleckým šéfem KSA je od roku 2005.
KOMORNÍ SCÉNA ARÉNA se za bezmála třicet let své existence postupně vypracovala na špičku české divadelní scény, o čemž svědčí zcela výjimečné úspěchy v celorepublikovém měřítku, završené čtyřnásobným nejvyšším oceněním Divadlo roku (2013, 2015, 2016, 2017). Soustřeďuje se na tzv. herecké divadlo charismatických osobností, přináší zajímavá společenská témata, prezentovaná v moderním komorním sále pro zhruba sto diváků. Základním dramaturgickým východiskem je kritická reflexe světa, ve kterém dnes žijeme, což činí prostřednictvím jak klasických, tak současných her, v obou případech však vždy s ironickým nadhledem a cynickým humorem. Již řadu let je souborem, jehož inscenace pravidelně zaznamenává Česká televize a je zvána na prestižní české, ale i zahraniční divadelní festivaly. Na konci sezóny 2021/22 otevřela KSA nový a ještě komornější prostor pro padesát diváků nazvaný Komůrka, kde bude uvádět jednou až dvakrát do roka menší inscenace. Otvírací inscenací Komůrky se stál právě Zápas o generála.
