Tohle se stalo!

TOHLE SE STALO! Inscenace vychází z díla francouzského prozaika Henriho Pourrata (1887–1959), přítele českého básníka a grafika Bohuslava Reynka a jeho ženy Suzanne Renaud. Pourrat byl jedním z nemnoha francouzských přátel, se kterými Reynkovi zůstali v kontaktu i po roce 1948, kdy už nemohli do Francie svobodně cestovat. Obzvlášť pro Suzanne Renaud, která zůstala komunistickým režimem uvězněna na Vysočině bez možnosti kontaktu se svým domovem, byly Pourratovy knihy lidových pověstí, povídek a pohádek, které do Petrkova posílal, vzpruhou.

Pourrat musel ze zdravotních důvodů, když onemocněl tuberkulózou a byl nucen zanechat studia lesnictví, prožít celý život ve venkovském domě v kraji Auvergne (centrální oblast Francouzského středohoří plná sopek a kaňonů). Při toulkách po okolí začal sbírat a zapisovat lidové příběhy. Jsou plné života, humoru, ale i syrovosti, často s hororovým a magickým nádechem. Osobité, vcítěné básnické převedení Pourratových příběhů do češtiny, vystihující autorův originální jazyk, patří k vrcholným překladatelským dílům – Jiří Reynek za ně dostal překladatelskou Cenu Josefa Jungmanna.

Překladatel o Pourratovi píše: „Kdo na sobě zakusil léčivost a hřejivost Pourratovy prózy, stěží uvěří, že se všecko započalo těžkou chorobou, o jejímž dobrém konci se dalo dlouho pochybovat. Vždycky ho při psaní vedla jedna základní představa: ‚znovu otevřít pěšinky do zahrady dětství‘, jak se sám vyslovil. A kdesi dodal, že ‚bez dětství srdce je člověk snad dospělý, ale není velký.‘ “

Není to obvyklé divadlo. Spíš zážitek pospolitosti ve starodávné kuchyni. Na jevišti stojí mohutný stůl plný nádobí a surovin na vaření, kolem nějž posedávají čtyři herci: Lucie Trmíková, David Prachař, Denisa Barešová a Tomáš Havlínek. Někdo do mísy okrajuje jablka, jiný přisýpá mouku, další hněte těsto a všichni při tom na střídačku vyprávějí. O vesnici, kde si nevážili pokojného soužití s hady a naletěli čaroději, o farářovi, jemuž se ztratilo prasátko, o podivínovi, který žil v chalupě s vlky, o víle, co k sobě připoutala malou holku, a tak dále.
MARIE RESLOVÁ, Seznam Zprávy

Divadelnost malých situací je až obdivuhodně prostá, ale vyzařuje velkou energií, vjemy se vrství a zesilují. A přitom jsou to staré dobré přástky, jak je známe z děl našich klasiků, které měly také svou magičnost stejně jako bujarost a humor. (…) Tohle se stalo! je jevištní báseň, která splétá smutek i humor a skládá se do celistvého tvaru, jehož sdělení prosté a pravdivé – člověk je navždy součástí přírody a vesmíru.
JANA MACHALICKÁ, Divadelní noviny

Rytmus inscenace připomíná proud řeky: někdy prudký, s náhlými peřejemi emocí a groteskní nadsázky, jindy zpomalený až k téměř stojaté hladině, kdy čas houstne a slovo má váhu kamene. Masky vstupují do hry nikoli jako efektní prvek, ale jako náhlé otevření jiné roviny. Lidové zde není roztomilé. Je temné, tělesné, někdy až kruté. A když herci na konci přinesou štrúdl upečený během představení, nejde o líbivou tečku. Je to návrat ke sdílenému stolu. Ke komunitě. K momentu, kdy příběh nelze oddělit od práce rukou.
JOSEF MESZÁROS, scena.cz

JAN NEBESKÝ (1953) Český divadelní režisér a pedagog. Vystudoval obor režie na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Jeho režie hry Ernsta Jandla Z cizoty v pražském Divadle Na zábradlí získala v roce 2004 cenu Alfréda Radoka v kategorii Inscenace roku. Od roku 2002, po rozpuštění souboru Divadla Komedie, je Jan Nebeský ve svobodném povolání a působí ve Studiu Hrdinů, v Národním divadle a na dalších pražských scénách (spolupracuje se souborem 420PEOPLE, Studiem DAMÚZA, dále pak v Divadle v Dlouhé a v Divadle pod Palmovkou). Od roku 2004 je pedagogem režie na Katedře činoherního divadla DAMU. V roce 2011 spoluzaložil s Lucií Trmíkovou a s Davidem Prachařem občanské sdružení JEDL. Výrazný rukopis Jana Nebeského se vyznačuje mimořádnou jevištní imaginací, k obsahům textů režisér proniká pomocí výtvarných symbolů, absurdních zkratek, stylizovaného, expresivního herectví. Jeho inscenace tvoří plejáda nečekaných nápadů, specifická atmosféra a styl. Nebeského divadlo vrství významy, rozebíhá se do volných asociací, kolážovitě propojuje témata a s neobvyklou imaginací pracuje se scénou, textem i herci.

SPOLEK JEDL Jan Nebeský, Lucie Trmíková a David Prachař jsou umělci a přátelé, kteří v roce 2011 založili spolek JEDL coby platformu pro nezávislé autorské divadlo. Ten se v současnosti profiluje jako autorské, alternativní a nezávislé divadlo. Určující je pro něj spolupráce tvůrců a performerů z různých oblastí umění (divadlo, tanec, hudba, výtvarné umění). Výsledné scénické tvary tak v sobě spojují prvky různých žánrů a vytvářejí zcela originální a osobitý kontext v rámci současného českého divadla. Dramaturgie se opírá o dva základní pilíře: transcendence – ve smyslu překračování – a experiment – ve smyslu propojování.